PŮVOD  A  CHARAKTERISTIKA                                                     

• Perské kočky jsou typické představitelky dlouhosrstých koček. Charakteristické pro ně je zavalité tělo, kulatá hlava i obličej, krátký nos, kulaté velké oči a krátké silné nohy. Srst má být dlouhá a bohatá, složená z dlouhých chlupů a krátké a husté podsady. Povahou jsou pířtulné, oddané, klidné a přátelské. Světlá plemena bývají uzkostlivě čistotná.
• Spekuluje se, že se dlouhosrsté kočky mohly vyvinout v chladných oblastech, kde byla dlouhá srst nezbytná k přežití, například v Rusku. Pravděpodobnější je ale možnost, že se vyvinuly spíše mutací a příbuzenskou plemenitbou.
• Do Evropy se dlouhosrsté kočky dostaly koncem 16. století. Většina dnešních ušlechtilých dlouhosrstých koček jsou však potomci jedinců dovezených do Velké Británie z Turecka a Persie až koncem 19. století a patří k exoticky vyhlížejícímu typu známé jako perská kočka. Plemena, která k perskému typu nepatří mají různý původ, ale většina pochází z chladných oblastí.
• Srst perské kočky je její největší okrasou. Nejdelší je kolem hlavy, kde tvoří nápadný límec. Bohužel je také její velkou nevýhodou, protože líná prakticky celý rok a vyžaduje každodenní péči, jinak se v ní tvoří plstané chuchvalce a zaknocení. Ty kočku velice trápí a nesmí je v srsti mít. Pořízení takového zvířete je proto dobré si vždy předem dobře rozmyslet.
• Další dlouhosrstá plemena jsou např. Ragdoll, Angorská kočka, Norská lesní kočka, Balineska, Mainská mývalí kočka.

Použitý zdroj: David Taylor Velká kniha o kočkách